I v době atomového věku žijí lidé, jejichž všední život je omezen výhradně na otázku přežití. Zajistit si jídlo, vodu a teplo. Tento referát se zabývá těmito primitivními ekonomikami a snaží se o srovnání života nejen těchto primitivních lidí různých kmenů a etnik, ale hledá i nejrůznější souvislosti s naší evropskou
civilizací.

Povšimneme si těchto kategorií, na kterých rozdíly i shody ukážeme:

1)     sociální uspořádání, kmen, rodina
2)     postavení dítěte ve společnosti
3)     přechod k dospělosti, iniciační obřady, rituály
4)     volba partnera
5)     svatba, porod
6)     zdraví, nemoc
7)     stáří, smrt
8)     náboženství, víra
9)     přístup k práci
10)  peníze, majetek a jejich význam pro společenské postavení
 

Popisované kmeny:

1)     kmen WAILBRI, střední Austrálie
kočovný kmen odmítající civilizaci, zřejmě indoevropského nebo euroasijského původu

2)     kmen KUKUKUKU, východní Nová Guinea
obávaný kmen lidojedů, zemědělství;

3)     kmen DANI, Papua - (východní) Nová Guinea
4)     kmen KUMAN – střední Nová Guinea
 
 

Literatura:

1)     Bjerre, Jens: Poslední lidojedi, Mladá Fronta, Praha 1967.
Útlá knížka dánského etnografa je skutečně čtivým cestopisem, který zachycuje věrně život několika primitivních kmenů Austrálie a Nové Guineje. Mapka
fotografie.

2)     Wolf, Josef: Poslední svědkové pravěku, Svoboda, Praha 1970.
Kniha obsahuje pěkný přehled řady primitivních kultur. Je spíše kompilačního rázu, cituje z jiných knih, ale máte aspoň v ruce komplexní dílo, aniž byste
museli číst hromadu knih. Výborný věcný i jmenný rejstřík! Bohatý seznam další vhodné literatury. Mapky a barevné fotografie.

3)     časopis Koktejl 4/1997; článek Ostrov lidojedů, str. 120 a další o kmenech Nové Guineje.

4)     Hogg, Garry: Kanibalové a jejich oběti, Svoboda, Praha 1995.

Prý první komplexní dílo o tomto tématu. Autor se zabývá projevy kanibalismu v různých částech světa

Zpracovala: Martina Pelclová

Literatura:
Vladimír Plešinger -  Magazín Dnes, 31. 10. 1996, str. 38 - 40 čl. Pygmejové
Pavel Šebesta, Sína Lvová - Mezi nejmenšími lidmi světa, nakladatelství Mladá fronta, Praha 1959
Josef Vágner - Afrika, život a smrt zvířat, nakladatelství Svoboda, 1979
Alisdair Rogers - Lidé a kultury, velká geografická encyklopedie světa, nakladatelský dům OP, Praha 1994
 

Lokalita:Zair, Kongo, Kamerun, Středoafrická republika
přibližný počet 175 000 jedinců
zkoumané území prales Ituri, Kongo
název pygmej odvozen od řeckého slova pygmaios = vysoký jako loket

Teprve v několika posledních stoletích vnikly ojedinělé černošské kmeny do jeho neschůdných houštin a razily si úzké dopravní tepny. Při tom se střetli s obyvateli pralesa. Ti pozvolna překonali svou plachost a přidali se k černochům, proti nimž zpočátku bojovali. Černoši dokázali včlenit pygmeje do svých sociálních vztahů.

JAZYK
Pygmejové nemají vlastní jazyk - dnes hovoří převážně nářečím černochů. Tato ztráta vlastního jazyka je však zdánlivá, protože dnes je jisté, že jazyk pygmejů přešel do jazyků černochů a vedl k utvoření zvláštních jazykových kmenů na Ituri. Podle toho dělíme iturské Bambuti do 3 skupin - Efé, Basúa a Aká.

TEMPERAMENT
hlučná a svárlivá povaha (Vágner)
klidní, mírumilovní - jediný akt násilí je zabíjení zvěře (Plešinger)
milují hudbu a tanec, jsou výborní tanečními, hrají na jednoduché píšťaly
Pygmej je odříkavý a dovede i hladovět, ovšem hladomor mu je neznámý. Je zbaven starosti o potravu, oblek, palivové dřevo a stavební materiál na svou chýši - základní vlastností je bezstarostnost, optimismus

SOCIÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ
Pygmejové žijí ve skupinách, které jsou volněji příbuzensky spjaty. Tábor je obvykle vybudován na neveliké mýtině a je v něm méně než 10 chýší. V každé chýši žije jedna rodina. Chýše staví výlučně ženy z ohýbaných větví spojených liánami a překrytými listy. Takovéto obydlí nemá dlouhého trvání, což pygmejům nevadí, protože jsou to kočovníci. Skupiny tvoří klan. Jednotlivé skupiny netáboří nikdy společně, ale v několika táborech vzdálených od sebe jen pár km.

VÍRA
Pygmeje netrápí žádné problémy, jeho světový názor je co nejjednodušší, přesto si jím však vysvětluje prostředí a účel života. Netíží ho vědomí viny, proto také netouží po zadostiučinění. Vše se skloubuje samo - vina se odčiňuje utrpením a nehodami. Po smrti se očekává život podobný pozemskému a je bez problémů jako jeho každodenní život.
= bezstarostnost, s kterou hledí vstříc smrti, nemají z ní strach - sebevražda není známa
Trpaslíci jsou přesvědčeni, že duchové mrtvých s nimi smýšlejí dobře, ne tak čarodějové a čarodějnice, kteří v noci straší lidi. Ti se prohřešují i na příbuzných a usmrcují je. Čarodějnice se poznává teprve po spáchaném zločinu obyčejně zkouškou vypitím jedu kelapo. Skácí-li se obviněný, žádají rozvážní muži, jde-li o mladého člověka, aby mu byl podán protijed, protože by mohl být rodu ještě užitečný.
S vírou v megbe (sílu) souvisí mnohá tabu, což se projevuje v obřízkové škole, která je vlastně ústavem pro přenášení této síly. Magické pochody myšlenek se u trpaslíků projevují ponejvíc v užívání amuletů a talismanů. Jejich každodenní život ji ovládán spíše pudem obživy a pudem pohlavním. Teprve je-li ohrožena obživa, ozývá se náboženské vědomí.

OBŘÍZKA
Černoši včlenili Bambuti do sociálních svazků, aby je učinili na sobě závislejšími, a to především obřízkovou školou, která je společná pro pygmejské i černošské chlapce pod vedením černochů. Vždy jednou za 4 - 5 let nebo řidčeji zahajuje obřízková škola svou činnost v celém okolí současně (8 - 16 letí chlapci) - nkumbi. Nkumbi se koná na lesní mýtině, kde se sejdou všichni muži a kandidáti. Všechny úkony při obřízce směřují k tomu, aby byla zkoušena a utužována odvaha chlapců - pomalovaní muži je děsí, plivají na ně, bijí je. Otcové nebo černošský vůdce chlapce poučuje: není slušné všechno jídlo sníst sami, je morální povinnosti rozdělit se s ostatními
   není slušné míchat všechno jídlo dohromady jak to dělávají děti
Po skončení nkumbi jsou vyhnáni z tábora, vyzdobeni se navrací do své vesnice (str. 304)

PRÁCE
Každodenní opatřování potravin vyžaduje úmorné cesty a obtížné lovy celého rodu - muž, žena a dítě musí každodenně vycházet na sběr a lov. Pygmej je pouze lovec a sběrač. Maso není hlavní potravou, tvoří asi 30 %. Banány, cukrovou třtinu, olej z ořechů získávají pygmejové směnou s černochy za zvěřinu, lesní plodiny nebo pracovní úkony. Každý rod má svého černošského patrona, je tedy „podřízena“ jednomu černochovi, který dědí toto právo z otce na syna. Je jeho výsadním právem směňovat a případně zaměstnávat pygmeje.

NEMOC A STÁŘÍ
Nemocní a staří příslušníci klanu nejsou nikdy zcela opuštěni, mají vždy to nejnutnější. Pygmejové cítí lidsky i s členy cizích klanů, které např. najdou na cestě nemocné. O nemocného pečují jeho nejbližší.

SMRT
Je uváděn případ smrti muže. Mužští příbuzní vykopali motykami u zadní strany chýše zemřelého jámu, a to teprve tehdy, když přišel patron rodu, černoch, a zařídil smuteční obřady - pozůstalí se v zoufalství váleli po zemi a tloukli okolo sebe. Mrtvého zabalili do šátku a spustili do hrobu. Po zakrytí hrobu strhnou chýši a překotí ji na hrob.

SVATBA
se koná bez velkého hluku a zpěvu. Obřad se koná jen v případě dvojsvatby, kdy se vdávají obě vyměněné dívky. Žena přichází do chýše mužova příbuzného, kde cca 1 měsíc obsluhuje ostatní ženy mužova rodu - přináší vodu, dříví. Teprve potom si postaví vlastní chýši a stává se manželkou. Potom má mladá dvojce naopak čas na líbánky, kdy muž nechodí lovit a žena také nepracuje. Ostatní členové rodu se s nimi dělí o potravu a mají radost z jejich lásky. Délka líbánek se pohybuje také okolo 1 měsíce.

MANŽELSTVÍ
Žena se stará o obživu rodiny a rodové tlupy, shání rostlinnou potravu a upravuje ji, proto rodová tlupa nese těžce ztrátu dívky a nechci ji nést bez náhrady. Jednoduché řešení sňatku v kruhu není známo. Pohlavní styk mezi členy klanu je přísně zapovězen. Manželství je uzavíráno výhradně mezi členy různých klanů. Náhradou za dívku je jiná dívka, která zaujímá místo vdané, tj. jde o sňatek „hlava za hlavu“. Je právem dívky vybrat si ženicha. Bambuti žijí skoro vesměs v jednoženství. Velmi malé procento mnohoženství, třebaže žijí pygmejové mezi polygamními černochy.
Důvod: hospodářská stránka
Žen není nadbytek a muž si nemůže vzít několik žen na úkor druhých, kteří by museli zůstat sami. Dalším faktorem je obliba černochů ženit se s velmi plodnými pygmejkami.
Každé násilí, urážka z manželovy strany dává ženě právo na návrat k její tlupě, kde je přijmuta s otevřenou náručí. Její tlupa se snaží manžele opět usmířit. Rozvod velmi zřídka - vliv ze strany vyměněné ženy, ta by se musela vrátit ke své rodové tlupě.

POROD
pomáhají ostatní ženy. Pokud se narodí dvojčata, slabší je zabito a pohřbeno v chýši.
 
 

Literatura:

Ettore Biocca: Sama mezi indiany
Vypraveni jedne pani, kterou jako malou hocicku unesli indiani v amazonskem pralese, prozila s nimi mnoho strasti plnych chvil, porodila 4 deti a pote
utekla zpet k bilym (kde bohuzel zjistila, ze se zije daleko hure).
 

F. Bruce Lamb: Carodej z horni amazonie
Vypraveni zajateho sberace kaucuku, ze ktereho se snazili vychovat kouzelnika a nastupce nacelnika.

Edwin James: V indianskem zajeti
Vypraveni Johna Tannera, ktery byl jako maly chlapec zajat indiany, a byl nucen se naucit mezi nimi prezit, coz znej vychovalo drsneho muze.

Ruth Benedictova: Kulturni vzorce
Kniha obsahujici jak teorii a zobecneni chovani a zvyku ruznych kultur, tak i tri konkretni priklady.

Lucier Levy-Bruhl: Mysleni cloveka primitivniho
Pojednani o uvazovani primitinvich narodu. Snad az prilis zobecnujici.

Marcel Mauss: Esej o daru
Pojednani o pricinach a podstate fungovani daru a jejich oplaceni v archaickych spolecnostech.

Cl. Levi-Strauss: Mysleni prirodnich narodu
Zde bylo zajimavych jen par kapitol.